3.  Humility – tapahtêyimisowin – ᑕᐸᐦᑌᔨᒥᓱᐃᐧᐣ

Solomon Ratt: Cree Cultural Teachings – nêhiyaw-isîhcikêwin – ᓀᐦᐃᔭᐤᐃᓯᐦᒋᑫᐃᐧ

This is a story I heard as a child, I think….but I may have stolen it:

pêyakwâw êsa Wîsahkêcâhk kî-pêhtam âcimowin, ê-âcimimiht oskinîkiwa mistahi ê-itêyimisoyit, ê-kî-kihcêyimot awa oskinîkiw.  ê-kakwê-wîkimihiht êsa awa oskinîkiw, ê-kakwê-mêkiskwêwêhikot iyiniwa, mâka tahtwâw kâ-pê-asotamaht iskwêwa ta-wîkimât, âtawêyimêw! êwako ôma âcimowin kâ-pêhtahk Wîsahkêcâhk.

ᐯᔭᑳᐧᐤ  ᐁᓴ  ᐄᐧᓴᐦᑫᒑᕁ  ᑮ ᐯᐦᑕᒼ  ᐋᒋᒧᐃᐧᐣ,  ᐁ ᐋᒋᒥᒥᐦᐟ  ᐅᐢᑭᓃᑭᐊᐧ  ᒥᐢᑕᐦᐃ  ᐁ ᐃᑌᔨᒥᓱᔨᐟ,  ᐁ ᑮ ᑭᐦᒉᔨᒧᐟ  ᐊᐊᐧ  ᐅᐢᑭᓃᑭᐤ᙮  ᐁ ᑲᑫᐧ ᐄᐧᑭᒥᐦᐃᐦᐟ  ᐁᓴ  ᐊᐊᐧ  ᐅᐢᑭᓃᑭᐤ,  ᐁ ᑲᑫᐧ ᒣᑭᐢᑫᐧᐁᐧᐦᐃᑯᐟ  ᐃᔨᓂᐊᐧ,  ᒫᑲ  ᑕᐦᑖᐧᐤ  ᑳ ᐯ ᐊᓱᑕᒪᐦᐟ  ᐃᐢᑫᐧᐊᐧ  ᑕ ᐄᐧᑭᒫᐟ,  ᐋᑕᐁᐧᔨᒣᐤ!  ᐁᐊᐧᑯ  ᐆᒪ  ᐋᒋᒧᐃᐧᐣ  ᑳ ᐯᐦᑕᕁ  ᐄᐧᓴᐦᑫᒑᐦᐠ᙮

Once Wisahkecahk heard a story about a young man who thought highly of himself, this young man was conceited. People were trying to marry him off, the people were trying to offer him young women to marry but every time a young woman was offered for marriage he would reject her. This is the story Wisahkecahk hears.

êkwâni, nitawâpênikêw awa, mahtêsa tâpwê. takosin ihtâwinihk ita awa kâ-kî-âcimiht oskinîniw. sakâhk ohci kâ-kîmôtâpiw, kâ-wâpamât oskinîkiwa akâmisîpîhk, wâsakâm sîpîhk ê-matwê-kanawâpamisoyit nipîhk. mêtoni kinwêsk kanawâpamêw ôhi oskinîkiwa, osâm-piko kapêkîsik. mâmaskâtêw ôhi oskinîkiwa kâ-itahkamikisiyit, kapê-kîsik nipîhk  ê-kitâpamisoyit, êyikohk mistahi ê-itêyimisoyit! nama-nânitaw kotak kîkway atoskâtamiyiwa, nama-nânitaw itâpatisiyiwa. êkwâni êkota ohci pasikôw Wîsahkêcâhkê-mâmitonêyihtahk tânisi takî-isi-wawiyasihât ôhi oskinîkiwa.

ᐁᑳᐧᓂ,  ᓂᑕᐋᐧᐯᓂᑫᐤ  ᐊᐊᐧ,  ᒪᐦᑌᓴ  ᑖᐯᐧ᙮  ᑕᑯᓯᐣ  ᐃᐦᑖᐃᐧᓂᕁ  ᐃᑕ  ᐊᐊᐧ  ᑳ ᑮ ᐋᒋᒥᐦᐟ  ᐅᐢᑭᓃᓂᐤ᙮  ᓴᑳᕁ  ᐅᐦᒋ  ᑳ ᑮᒨᑖᐱᐤ,  ᑳ ᐋᐧᐸᒫᐟ  ᐅᐢᑭᓃᑭᐊᐧ  ᐊᑳᒥᓰᐲᐦᐠ,  ᐋᐧᓴᑳᒼ  ᓰᐲᕁ  ᐁ ᒪᑌᐧ ᑲᓇᐋᐧᐸᒥᓱᔨᐟ  ᓂᐲᐦᐠ᙮  ᒣᑐᓂ  ᑭᓀᐧᐢᐠ  ᑲᓇᐋᐧᐸᒣᐤ  ᐆᐦᐃ  ᐅᐢᑭᓃᑭᐊᐧ,  ᐅᓵᒼ ᐱᑯ  ᑲᐯᑮᓯᐠ᙮  ᒫᒪᐢᑳᑌᐤ  ᐆᐦᐃ  ᐅᐢᑭᓃᑭᐊᐧ  ᑳ ᐃᑕᐦᑲᒥᑭᓯᔨᐟ,  ᑲᐯ ᑮᓯᐠ  ᓂᐲᕁ  ᐁ ᑭᑖᐸᒥᓱᔨᐟ,  ᐁᔨᑯᕁ  ᒥᐢᑕᐦᐃ  ᐁ ᐃᑌᔨᒥᓱᔨᐟ!  ᓇᒪ ᓈᓂᑕᐤ  ᑯᑕᐠ  ᑮᑲᐧᕀ  ᐊᑐᐢᑳᑕᒥᔨᐊᐧ,  ᓇᒪ ᓈᓂᑕᐤ  ᐃᑖᐸᑎᓯᔨᐊᐧ᙮  ᐁᑳᐧᓂ  ᐁᑯᑕ  ᐅᐦᒋ  ᐸᓯᑰᐤ  ᐄᐧᓴᐦᑫᒑᐦᑫ ᒫᒥᑐᓀᔨᐦᑕᕁ  ᑖᓂᓯ  ᑕᑮ ᐃᓯ ᐊᐧᐃᐧᔭᓯᐦᐋᐟ  ᐆᐦᐃ  ᐅᐢᑭᓃᑭᐊᐧ᙮

So then he sets off to check up on this, to see if it was true. He arrives at the place where the people were living where the young man lived, according to the story. From a bush he looks on in secret, when he sees the young man across the river, along the shore of the river, he sees him looking at himself in the water. For a long time he watches this young man, almost all day! He wonders about the young man, about his actions, all day looking at himself in the water, thinking so highly of himself. He works at nothing else, he is good for nothing! From there Wîsahkêcâhk gets up wondering what he can do to play a trick on the young man.

kêtahtawê pêyak kîsikâw, êskwâ ê-kâh-kitâpamisot nipîhk awa oskinîkiw kâ-wâpamât pêyak oskinîkiskwêwa akâmisîpîhk ê-matwê-kanâcihoyit. wahwâ! akâwâtêw ôhi oskinîkiskwêwa êyikohk ê-kî-miyo-nâkosiyit. sêmâk nâtêw ohtâwiya ta-itwêstamâkot ayisk ê-nohtê-wîkimât anihi oskinîkiskwêwa. mêtoni kinwêsîs êyikohk kâ-kaskimiht awa oskinîkiskwêw ta-wîkimât ôhi oskinîkiwa. êkwâni mâka, piyisk wîkihtowak ôki. kwayask miywêyihtam awa oskinîkiw ê-wîkimât ôhi kâmâwaci miyonâkosiyit oskinîkiskwêwa. êkwa ispîhk kâ-wîhkohtowihk ati-ocêmêw oski-wîwa, mwêhci kâ-ocêmât kâ-ati-mîskotinâkosiyit, ê-ati-nâpêwinâkosiyit! wahwâ! nisitawinawêw Wîsahkêcâhkwa! Wîsahkêcâhk êsa ê-kî-iskwêwisîhot ta-wîkimât ôhi oskinîniwa mistahi kâ-itêyimisot.

ᑫᑕᐦᑕᐁᐧ  ᐯᔭᐠ  ᑮᓯᑳᐤ,  ᐁᐢᑳᐧ  ᐁ ᑳᐦ ᑭᑖᐸᒥᓱᐟ  ᓂᐲᕁ  ᐊᐊᐧ  ᐅᐢᑭᓃᑭᐤ  ᑳ ᐋᐧᐸᒫᐟ  ᐯᔭᐠ  ᐅᐢᑭᓃᑭᐢᑫᐧᐊᐧ  ᐊᑳᒥᓰᐲᕁ  ᐁ ᒪᑌᐧ ᑲᓈᒋᐦᐅᔨᐟ᙮  ᐊᐧᐦᐋᐧ!  ᐊᑳᐋᐧᑌᐤ  ᐆᐦᐃ  ᐅᐢᑭᓃᑭᐢᑫᐧᐊᐧ  ᐁᔨᑯᕁ  ᐁ ᑮ ᒥᔪ ᓈᑯᓯᔨᐟ᙮  ᓭᒫᐠ  ᓈᑌᐤ  ᐅᐦᑖᐃᐧᔭ  ᑕ ᐃᑌᐧᐢᑕᒫᑯᐟ  ᐊᔨᐢᐠ  ᐁ ᓄᐦᑌ ᐄᐧᑭᒫᐟ  ᐊᓂᐦᐃ  ᐅᐢᑭᓃᑭᐢᑫᐧᐊᐧ᙮  ᒣᑐᓂ  ᑭᓀᐧᓰᐢ  ᐁᔨᑯᕁ  ᑳ ᑲᐢᑭᒥᐦᐟ  ᐊᐊᐧ  ᐅᐢᑭᓃᑭᐢᑫᐧᐤ  ᑕ ᐄᐧᑭᒫᐟ  ᐆᐦᐃ  ᐅᐢᑭᓃᑭᐊᐧ᙮  ᐁᑳᐧᓂ  ᒫᑲ,  ᐱᔨᐢᐠ  ᐄᐧᑭᐦᑐᐊᐧᐠ  ᐆᑭ᙮  ᑲᐧᔭᐢᐠ  ᒥᔦᐧᔨᐦᑕᒼ  ᐊᐊᐧ  ᐅᐢᑭᓃᑭᐤ  ᐁ ᐄᐧᑭᒫᐟ  ᐆᐦᐃ  ᑳᒫᐊᐧᒋ  ᒥᔪᓈᑯᓯᔨᐟ  ᐅᐢᑭᓃᑭᐢᑫᐧᐊᐧ᙮  ᐁᑲᐧ  ᐃᐢᐲᕁ  ᑳ ᐄᐧᐦᑯᐦᑐᐃᐧᕁ  ᐊᑎ ᐅᒉᒣᐤ  ᐅᐢᑭ ᐄᐧᐊᐧ,  ᒣᐧᐦᒋ  ᑳ ᐅᒉᒫᐟ  ᑳ ᐊᑎ ᒦᐢᑯᑎᓈᑯᓯᔨᐟ,  ᐁ ᐊᑎ ᓈᐯᐃᐧᓈᑯᓯᔨᐟ!  ᐊᐧᐦᐋᐧ!  ᓂᓯᑕᐃᐧᓇᐁᐧᐤ  ᐄᐧᓴᐦᑫᒑᐦᑲᐧ!  ᐄᐧᓴᐦᑫᒑᕁ  ᐁᓴ  ᐁ ᑮ ᐃᐢᑫᐧᐃᐧᓰᐦᐅᐟ  ᑕ ᐄᐧᑭᒫᐟ  ᐆᐦᐃ  ᐅᐢᑭᓃᓂᐊᐧ  ᒥᐢᑕᐦᐃ  ᑳ ᐃᑌᔨᒥᓱᐟ᙮

As it came about, one day, while the young man was looking at himself in the water, he sees a young woman across the river, cleansing herself. Holy! He desires this young woman, so beautiful was she! Immediately he goes to get his father to speak for him because he wants to marry this young woman. It takes a long time for the young woman to be convinced for her to marry the young man. Eventually, however, they marry. The man was very happy for marrying this most beautiful young woman. And when it was time for the wedding feast he begins to kiss his new wife, just when he was going to kiss her, she begins to change her looks, she begins to look like a man! Holy! He recognizes Wîsahkêcâhk. Apparently Wisahkecahk had dressed like a woman to marry this young who thought so highly of himself.

Word List (follows below video):

 

âcim ᐋᒋᒼ tell  a  story  about  someone (VTA)
âcimowin ᐋᒋᒧᐃᐧᐣ a  story
akâmisîpîhk ᐊᑳᒥᓰᐲᕁ across  the  river
akâwât ᐊᑳᐋᐧᐟ desire  someone (VTA)
asotamaw ᐊᓱᑕᒪᐤ promise  someone (VTA)
âtawêyim ᐋᑕᐁᐧᔨᒼ reject  someone (VTA)
ati ocêm ᐊᑎ ᐅᒉᒼ begin  to  kiss  s.o. (VTA)
atoskâta ᐊᑐᐢᑳᑕ work  at  it (VTI-1)
ayisk ᐊᔨᐢᐠ because
êkota ohci ᐁᑯᑕ ᐅᐦᒋ from  there
êkwâni ᐁᑳᐧᓂ then
êsa ᐁᓴ as  it  were
êskwâ ᐁᐢᑳᐧ while
êwako ᐁᐊᐧᑯ that’s  the  one
êyikohk ᐁᔨᑯᕁ that  is  so
êyikohk mistahi ᐁᔨᑯᐦᐠ ᒥᐢᑕᐦᐃ so  much  so
ihtâwin ᐃᐦᑖᐃᐧᐣ a  place  of  recidence
iskwêw ᐃᐢᑫᐧᐤ woman
iskwêwisîho ᐃᐢᑫᐧᐃᐧᓰᐦᐅ dress  like  a  woman (VAI)
ispîhk ᐃᐢᐲᕁ when
ita ᐃᑕ where
itahkamikisi ᐃᑕᐦᑲᒥᑭᓯ do/act (VAI)
itâpatisi ᐃᑖᐸᑎᓯ be  useful (VAI)
itêyimiso ᐃᑌᔨᒥᓱ think  of  oneself (VAI)
itwêstamaw ᐃᑌᐧᐢᑕᒪᐤ speak  on  someone’s  behalf (VTA)
iyiniw ᐃᔨᓂᐤ a  FN  person
kakwê ᑲᑫᐧ try  to (PV)
kâmâwaci ᑳᒫᐊᐧᒋ the  most
kanâciho ᑲᓈᒋᐦᐅ clean  yourself (VAI)
kanawâpam ᑲᓇᐋᐧᐸᒼ watch  someone (VTA)
kanawâpamiso ᑲᓇᐋᐧᐸᒥᓱ look  at  yourself (VAI)
kapêkîsik ᑲᐯᑮᓯᐠ all  day
kaskim ᑲᐢᑭᒼ convince  someone (VTA)
kêtahtwê ᑫᑕᐦᑌᐧ all  of  a  sudden
kihcêyimo ᑭᐦᒉᔨᒧ be  conceited (VAI)
kîmôtâpi ᑮᒨᑖᐱ peek (VAI)
kinwêsîs ᑭᓀᐧᓰᐢ a  little  while
kinwêsk ᑭᓀᐧᐢᐠ a  long  time
kitâpamiso ᑭᑖᐸᒥᓱ look  at  yourself (VAI)
kotak_kîkway ᑯᑕᐠ ᑮᑲᐧᕀ another  thing
kwayask ᑲᐧᔭᐢᐠ really
mahtêsa ᒪᐦᑌᓴ Let’s  see
mâka ᒫᑲ but
mâmaskât ᒫᒪᐢᑳᐟ wonder  about  someone (VTA)
mâmitonêyihta ᒫᒥᑐᓀᔨᐦᑕ think  about  something (VTI-1)
mana ᒪᓇ usually
matwê ᒪᑌᐧ in  the  distance (PV)
mêkiskwêwê ᒣᑭᐢᑫᐧᐁᐧ give  a  woman  in  marriage (VAI)
mêtoni ᒣᑐᓂ very
mîskotinâkosi ᒦᐢᑯᑎᓈᑯᓯ change  appearance (VAI)
mistahi ᒥᐢᑕᐦᐃ a  lot
miyo%nâkosi ᒥᔪ ᓈᑯᓯ be  beautiful (VAI)
miywêyihta ᒥᔦᐧᔨᐦᑕ be  happy (VTI-1)
mwêhci ᒣᐧᐦᒋ just  there
nama nânitaw ᓇᒪ ᓈᓂᑕᐤ not  a  thing
nâpêwinâkosi ᓈᐯᐃᐧᓈᑯᓯ appear  as  a  man (VAI)
nâtêw ᓈᑌᐤ he/she  fetches  someone (VTA)
nipiy ᓂᐱᕀ water
nisitawinaw ᓂᓯᑕᐃᐧᓇᐤ recognize  s.o. (VTA)
nitawâpênikê ᓂᑕᐋᐧᐯᓂᑫ go  check  on  it (VAI)
ocêm ᐅᒉᒼ kiss  someone (VTA)
ohci ᐅᐦᒋ from
ohtâwiya ᐅᐦᑖᐃᐧᔭ his/her  father
osâm piko ᐅᓵᒼ ᐱᑯ almost
oski wîwa ᐅᐢᑭ ᐄᐧᐊᐧ a  new  bride
oskinîkiskwêw ᐅᐢᑭᓃᑭᐢᑫᐧᐤ a  young  woman
oskinîkiw ᐅᐢᑭᓃᑭᐤ a  young
pasikô ᐸᓯᑰ rise  up (VAI)
pêhta ᐯᐦᑕ hear  it (VTI-1)
pêyak  kîsikâw ᐯᔭᐠ ᑮᓯᑳᐤ one  day
pêyakwâw ᐯᔭᑳᐧᐤ once
piyisk ᐱᔨᐢᐠ eventually
sakâhk ᓴᑳᕁ in  the  bush
sêmâk ᓭᒫᐠ right  away
sîpiy ᓰᐱᕀ a  river
tahtwâw ᑕᐦᑖᐧᐤ every  time
takosin ᑕᑯᓯᐣ he  arrives (VTI-2)
tânisi ᑖᓂᓯ how
tâpwê ᑖᐯᐧ it  is  true
wâpam ᐋᐧᐸᒼ see  someone (VAI)
wâsakâm ᐋᐧᓴᑳᒼ along  the  shore
wawiyasih ᐊᐧᐃᐧᔭᓯᐦ play  a  trick  on  someone (VAI)
wîhkohtowin ᐄᐧᐦᑯᐦᑐᐃᐧᐣ a  wedding  feat
wîkihto ᐄᐧᑭᐦᑐ marry (VAI)
wîkim ᐄᐧᑭᒼ marry  someone (VTA)

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Contact Us:

    Subscribe: